Domáce Spoločnosť Top

ROZHOVOR 100 rokov ČSR očami českého veľvyslanca: Rozdelenie bolo ako vysťahovanie bratov z rodného domu

Zľava: minister zahraničných vecí SR Miroslav Lajčák, predseda Senátu Parlamentu Českej republiky Milan Štěch, prezident SR Andrej Kiska, chargé d´affaires ad interim Pavel Sladký, Zdroj: FB/České centrum v Bratislave

BRATISLAVA- Československo by malo dnes 100 rokov. Štát, ktorý mnohí považujú za začiatok moderných dejín Slovenska, je pre iných tŕňom v oku a dodnes ho považujú za prekážku samostatnosti. Jeho vznik si Slovensko tento rok pripomenie jednorazovým štátnym sviatkom a to 30.októbra pri príležitosti stého výročia Martinskej deklarácie. Tá bola tým počinom, prostredníctvom ktorej sa Slováci prihlásili k spoločnému štátu Čechov a Slovákov. V Bratislave sa dnes ako každý rok koná oslava vzniku československej štátnosti pri Pomníku Tomáša Garrigue Masaryka na Vajanského nábreží o 17.00. Glob.sk prináša rozhovor s povereným vedúcim diplomatickej misie Českej republiky na Slovensku, chargé d´affaires ad interim, Pavlom Sladkým. Pri príležitosti 100 ročného výročia ponechávame jeho odpovede v češtine.

Československo už 25 rokov neexistuje. Jeho rozdelenie sprevádzali vášne a obviňovanie na obidvoch stranách. Myslíte si, že sa tieto pôvodne napäté vzťahy medzi bývalými štátmi Československa vylepšili?

Nemyslím si, že by tehdy byly napjaté vztahy mezi členskými jednotkami československé federace. Na obou stranách byli představitelé, kteří si přáli zachování společného státu, a představitelé, kteří si přáli rozdělení státu. Napjaté vztahy byly mezi konkrétními jednotlivci, nikoliv obecně mezi Čechy a Slováky. Mnozí politici se zachovali odpovědně a profesionálně. Proto bylo možné rozdělit stát ryze technicky, bez krvavých bojů.

Rozdělení Československa při diskuzích se studenty přirovnávám k odstěhování dvou bratrů z rodného domu. Stěhování možná provázely uštěpačné poznámky, kdo na koho v minulosti doplácel. Ale v průběhu let se bratři postavili na vlastní nohy a žijí samostatně. A jak to u bratrů bývá, pomáhají si, setkávají se při každé příležitosti a mají se bratrsky rádi.

Ako si Vy pamätáte na obdobie rozdelenia? 

– Bylo to období velkých společenských změn. Některé změny byly příjemné – svoboda slova, dostupnost dříve zakázané literatury, neomezené cestování do zahraničí apod. Některé změny byly neočekávané a nepředvídatelné – rozdělení státu, zřízení hraničních kontrol na moravsko-slovenském pomezí, řízení o povolení pobytu Slováků v ČR a Čechů v SR apod.

Česká republika aj Slovensko sú dnes spoločne v EÚ, NATO, V4 a mnohých ďalších medzinárodných organizáciách. Spolupracujú v mnohých oblastiach. Malo tak rozdelenie vôbec zmysel?

Ptejme se, co stálo u vzniku Československa v r. 1918, co bylo smyslem československé státnosti. Podívejme se, co bylo zakotveno v Prohlášení nezávislosti československého národa jeho prozatímní vládou československou z 18. října 1918. Byla to touha po republikánském zřízení, po svobodě svědomí, náboženství a vědy, literatury a umění, slova a tisku, touha po právu shromažďovacím a petičním, touha po všeobecném právu hlasovacím, zajištění ochrany práv menšin, připravení plánu hospodářských a sociálních reforem. Tyto politické požadavky a jejich naplňování můžeme označit za tzv. čechoslovakismus – ideál humanitní demokracie masarykovského typu.

Po roku 1989  mohli Češi a Slováci uvedené touhy  společně svobodně naplňovat, avšak politické elity rozhodly jinak. O smyslu historických událostí by měli diskutovat historici, nejlépe s určitým časovým odstupem. Nelze vyloučit, že za několik desetiletí bude rozdělení Československa považováno za historický omyl a strategickou chybu. A třeba budeme hledat hlavní město nového společného státu Čechů a Slováků. Tak jako je ve Švýcarsku Bern, jako je v Kanadě Ottawa. Malé město, kde budou sídlit společné úřady.

Československo ako krajina bola v mnohých prípadoch malým zázrakom. Nech sa to dotýka hospodárskych úspechov ale aj úspechov na poli vedy, športu či umenia. Myslíte si, že existoval podobne úspešný príbeh ako bol ten československý?

Československo bylo státem úspěšným. Zvítězilo v první světové válce, zvítězilo ve druhé světové válce. Ve vnitřní politice za dobu více než sedmi desetiletí existence překonalo nacismus, komunismus i sovětskou okupaci. Nevím o žádném jiném tak úspěšném státu dvacátého století, jako bylo Československo.

Československo bylo zázrakem založeným na zásadách humanitní demokracie. Kdykoliv se od těchto zásad odklonilo, např. v letech 1938 nebo 1948, vždy to vedlo k destrukci společnosti, následnému uvědomění si síly masarykovských myšlenek a postupnému návratu k nim.

Česká republika žije mnohými spomienkovými aktivitami celý tento rok. Na Slovensku je oproti Česku počet týchto podujatí výrazne menší. Čomu to pripisujete?

 – Velvyslanectví České republiky připravilo nebo spoluorganizovalo mnoho vědeckých, kulturních i sportovních akcí k připomínce 100. výročí vzniku Československa. Pracovníci našeho zastupitelského úřadu podpořili alespoň záštitou i aktivní účastí mnoho akcí na krajské nebo místní úrovní v různých částech Slovenska.

Je pravda, že na Slovensku například chybí sochy Tomáše Garrigua Masaryka v počtu, v jakém jsme zvyklí z České republiky. V Čechách, na Moravě i ve Slezsku jsou po TGM pojmenovávány veřejná prostranství a školy. Profesor Masaryk byl slovenského původu, rád se ke Slovensku hlásil a své potomky označoval za děti slovenské krve. Nebyl žádný jiný první slovenský prezident než Tomáš Garrigue Masaryk. Profesor Masaryk byl tím filozofem, který založil stát.

Slovensko sa rozhodlo prijať jednorazový štátny sviatok ako prejav spomienky na 100 ročnicu spoločného štátu. Dátum ale určila na 30.október, kedy slovenskí predstavitelia prijali Martinskú deklaráciu. Nemyslíte si, že je škoda, že Slovensko nemá vznik Československa ako pravidelný štátny sviatok, tak ako je to v Českej republike?

– Dovolím si připomenout zák. č. 555/1919 Sb., který v § 1 stanoví: „Dvacátý osmý říjen prohlašuje se za každoroční svátek státní.“ Již v době První republiky Československé bylo rozhodnuto, že 28. říjen bude označen za svátek oslavující vznik republiky. Jsou svátky, které bychom si měli připomínat každoročně.

V úvahu připadala jiná data: 6. leden 1918 (na paměť Tříkrálové deklarace), 1. máj 1918 (pro připomenutí Mikulášské rezoluce), 30. květen 1918 (na počest Pittsburské dohody)… Ale bylo zkrátka rozhodnuto o označení 28. října za svátek státní a my bychom měli rozhodnutí otců zakladatelů naší státnosti respektovat.

Sto rokov od vzniku Československa a 25 rokov od spoločného rozchodu. Desaťtisíce Slovákov ale stále pracujú a študujú v Čechách. Ako to vnímajú Česi a Vy sám osobne?

Na přelomu let 1992/1993 se rozdělil společný stát. Ale společné kulturní prostředí rozdělit nelze, přenos vědomostí a názorů zastavit nelze. Češi a Slováci k sobě tíhnou. Nemají mezi sebou jazykovou bariéru, netrpí historickými křivdami a výčitkami. Je zcela přirozené, že se vzájemně navštěvujeme, že naši občané pracují nebo studují na vysokých školách v sousedství.

*rozhovor bol robený prostredníctvom mailu

 

JUDr. Pavel Sladký, Ph.D. od roku 2004 pracuje ako kariérny diplomat. Od roku 2016 pracuje na Veľvyslanectve ČR v Bratislave. Po odchode veľvyslankyne Livie Klausovej bol od apríla 2018 notifikován Ministerstvom zahraničných vecí a európskych záležitostí ako chargé d´affaires ad interim. Pri svojej práci sa snaží pripomínať historické osobnosti spojujúce Čechov a Slovákov (Fr. Palacký, T. G. Masaryk, M. R. Štefánik, I. Dérer a další). Dáva dôraz na pozitívne vnímanie demokratického Československa pre politický, hospodársky aj kultúrny vývoj Čechov a Slovákov.